Vojenské zpravodajství se podílí na zajišťování kybernetické obrany České republiky
S ohledem na významný celospolečenský a technologický vývoj se mění zažité formy a způsoby zajišťování obrany. Konflikty posledních deseti let zřetelně ukazují na vzestup asymetrické formy vedení konfliktů, kdy významnou roli hraje právě využívání kyberprostoru. Útoky kyberprostorem mohou přijít nečekaně téměř z jakéhokoli místa na světě. Na základě těchto důvodů byl kybernetický prostor na summitu NATO konaném ve Varšavě v červenci roku 2016 označen vedle země, vzduchu, vody a vesmíru za další oblast, ve které může probíhat konflikt.
Česká republika reflektovala kybernetické hrozby v Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2015 – 2020, kde byl stanoven úkol k vybudování a posilování schopnosti kybernetické obrany. V Akčním plánu k této strategii bylo jako odpovědný subjekt za zajišťování kybernetické obrany určeno Vojenské zpravodajství, které za tímto účelem buduje Národní centrum kybernetických operací (NCKO). Jeho úkolem je vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru tak, aby Česká republika byla schopna zastavit a případně odvrátit kybernetické útoky, a tím zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva a infrastruktury.
Pro vysvětlení je vhodné uvést, že podle vládního přístupu k dané problematice je kybernetická obrana autonomní a specifickou oblastí širšího konceptu kybernetické bezpečnosti. Zajišťováním kybernetické obrany se v tomto kontextu totiž rozumí zajišťování obrany státu ve smyslu zákona o zajišťování obrany České republiky. Podle jeho obsahu se obranou státu rozumí souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Tato obrana v sobě zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.
Oproti tomu kybernetickou bezpečností se rozumí souhrn prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru. Tyto prostředky mohou být různého charakteru – právní, organizační, vzdělávací, technické apod. Zjednodušeně řečeno, kybernetickou bezpečností se v tomto smyslu myslí zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat v kyberprostoru.
Rozdíl mezi kybernetickou obranou a bezpečností spočívá především v povaze a intenzitě útoků a na to reagujících opatření, aniž by bylo možné vymezit úplně přesná kritéria. Připravenost na kybernetické útoky proto musí být komplexní a nemůže se zaměřit pouze na sféru bezpečnosti, ale je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků. Specifikem kybernetické obrany bude skutečnost, že bude prováděna jak v případě vyhlášení mimořádných stavů, především formou součinnosti s ostatními složkami zajišťujícími obranu České republiky, tak i nepřetržitě mimo tyto stavy.
Proč právě Vojenské zpravodajství?
Kyberprostor není klasickým bojištěm, jedná se spíš o prostor informační a na tomto poli tradičně hrají důležitou úlohu zpravodajské služby. Vzhledem k povaze kybernetického prostoru není vždy jednoznačně možné odlišit vnější a vnitřní napadení, a stejně tak není možné zcela přesně vyhodnotit, zda již jde o útok zakládající právo na sebeobranu ve smyslu mezinárodního práva nebo zda se jedná o čin charakteru teroristického, kriminálního nebo např. špionážního. Z těchto hledisek se jeví jako nejvhodnější svěřit tento úkol zpravodajským službám, které jsou určeny k tomu, aby se podílely na zajišťování bezpečnosti státu v celém spektru hrozeb.
V případě Vojenského zpravodajství je významnou výhodou, že jako jediná česká zpravodajská služba působí jak na našem území, tak v zahraničí. Navíc obranu České republiky zajišťují primárně ozbrojené síly, které jsou stejně jako Vojenské zpravodajství součástí rezortu Ministerstva obrany, což nabízí i další výhody, a sice jednodušší spolupráci s Armádou ČR a z toho vyplývající plynulé pokračování v činnosti v případě přechodu státu do mimořádných stavů.
Legislativní úprava
Parlament České republiky nedávno schválil novelu zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, která ukotvuje kybernetickou obranu v českém právním systému a dovršuje přidělení úkolu vlády podílet se na kybernetické obraně právě Vojenskému zpravodajství. Schválená právní úprava vychází z nezbytnosti zajistit proporcionalitu mezi svěřenými kompetencemi a dostatečnými zárukami proti jejich zneužití.
Právní rámec poskytuje záruky bránící zneužití, a to jednak v rámci začlenění kybernetické obrany do podmínek a systému zajišťování obrany České republiky, jednak jednoznačným a předvídatelným nastavením rozsahu a podmínek užití technických prostředků kybernetické obrany. Důležitou součástí těchto záruk jsou i pravidla pro nakládání se získanými daty, stejně jako rozšíření kontroly.
Více informaci k novele zákona o Vojenském zpravodajství naleznete zde.
Připojte se k nám a zajišťujte kybernetickou obranu České republiky